|
|
Určení zdrojů Pb v malém povodí pomocí Pb isotopů
Krajíčková, Michaela ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Obsahy a izotopické složení olova (Pb) byly studovány v malém zalesněném povodí Lesní potok u Jevan cca 30 km JV od Prahy. Povodí Lesního potoka je od roku 1994 součástí monitorované sítě GEOMON. Tento projekt České geologické služby slouží ke sledování látkových vstupů a výstupů na vybraných povodích v České republice. Byl analyzován opad ze smrku a buku, odebraný v letech 2013 až 2014 a jeden archivní vzorek opadu smrku z roku 1997. Olovo v půdách bylo studováno na dvou profilech kambizemí v jednotlivých diagnostických horizontech. Vzorky z profilu LP 38 byly odebrány v roce 2005, z LP 39 o rok později. Vzorky povrchových vod a srážek na volné ploše byly odebírány každý měsíc po jeden hydrologický rok 2013. Koncentrace a izotopová složení Pb byly stanoveny s využitím hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS). Pro posouzení možného zdroje kontaminace Pb bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb a 208 Pb/206 Pb. U opadu smrku (3,87 mg.kg-1 ) byla změřená průměrná koncentrace Pb vyšší než u opadu buku (0,98 mg.kg-1 ). Ve svrchních vrstvách půdy byly zjištěny zvýšené koncentrace Pb (LP 38 až 100,70 mg.kg-1 ), které se snižovali směrem k hlubším horizontům. Průměrná koncentrace Pb v půdách dosahovala 61,30 mg.kg- 1. Srážky na volné ploše s průměrnou koncentrací Pb = 0,87 µg.l-1 ,...
|
|
|
Stopové prvky a izotopy Pb ve vybraných vzorcích kostí
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je formou rešerše stručně shrnout dosavadní teoretické poznatky o stopových prvcích a jejich vstupech do kalcifikovaných tělních tkání. Jsou zde popsány mechanismy jejich vstupů i ukládání do lidského organismu i principy, díky nimž je v těle udržována jejich optimální hladina. V práci jsou také popsány vlastnosti kostí a zubů i jednoduše vysvětleny pojmy jako esenciální či toxické stopové prvky. Dále se práce zabývá hlavně stopovými prvky, jež mají největší potenciál pro využití v archeologických, konkrétněji v paleodietárních výzkumech. Těmito prvky jsou hlavně Sr, Ba a Zn. Olovo a jeho izotopy jsou popsány spíše v souvislosti s působením Pb na Římany v minulých dobách a s určováním zdrojů kontaminace tímto prvkem. Ve stejné kapitole jsou též popsány principy posmrtných alteračních procesů, kterým jsou kosti po pohřbení vystaveny a kterým se musí čelit při analýzách a interpretacích dat, jež se týkají obsahů stopových prvků v původních kostech.
|
|
|
Určení zdrojů Pb v malém povodí pomocí Pb isotopů
Krajíčková, Michaela ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Obsahy a izotopické složení olova (Pb) byly studovány v malém zalesněném povodí Lesní potok u Jevan cca 30 km JV od Prahy. Povodí Lesního potoka je od roku 1994 součástí monitorované sítě GEOMON. Tento projekt České geologické služby slouží ke sledování látkových vstupů a výstupů na vybraných povodích v České republice. Byl analyzován opad ze smrku a buku, odebraný v letech 2013 až 2014 a jeden archivní vzorek opadu smrku z roku 1997. Olovo v půdách bylo studováno na dvou profilech kambizemí v jednotlivých diagnostických horizontech. Vzorky z profilu LP 38 byly odebrány v roce 2005, z LP 39 o rok později. Vzorky povrchových vod a srážek na volné ploše byly odebírány každý měsíc po jeden hydrologický rok 2013. Koncentrace a izotopová složení Pb byly stanoveny s využitím hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS). Pro posouzení možného zdroje kontaminace Pb bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb a 208 Pb/206 Pb. U opadu smrku (3,87 mg.kg-1 ) byla změřená průměrná koncentrace Pb vyšší než u opadu buku (0,98 mg.kg-1 ). Ve svrchních vrstvách půdy byly zjištěny zvýšené koncentrace Pb (LP 38 až 100,70 mg.kg-1 ), které se snižovali směrem k hlubším horizontům. Průměrná koncentrace Pb v půdách dosahovala 61,30 mg.kg- 1. Srážky na volné ploše s průměrnou koncentrací Pb = 0,87 µg.l-1 ,...
|
|
|
Geochemické a izotopové datování povodňových sedimentů
Nováková, Tereza ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Rohovec, Jan (oponent)
V řadě evropských zemí říční systémy představují nejrozšířenější a nejdostupnější sedimentární prostředí ke studiu historického vývoje dané oblasti a hodnocení vlivu antropogenních aktivit a míry znečištění na lokální či regionální úrovni. Studium říčních sedimentů je však komplikováno jejich náchylností ke změnám morfologie koryta, dynamiky toku a k recyklaci starých sedimentárních záznamů, ať již způsobených přirozeně - povodňovými událostmi nebo vlivem člověka (změny využití krajiny, vodohospodářské stavby). Individuální přístup ke každé řece, znalost způsobu ukládání jejích sedimentů, výplně říční nivy a následná identifikace zastoupených sedimentárních těles - tzv. facií jsou ke studiu sedimentárních záznamů nezbytné. Charakter a litologické složení uložených sedimentárních facií totiž ovlivňují koncentrace zájmových rizikových prvků a jedině vhodně zvolené místo odběru vzorků, správný faciální popis a provedení stratigrafická korelace profilů jsou zárukou správné interpretace získaných dat. V řadě zemí však dosud neexistují legislativní nástroje respektující přirozenou variabilitu sedimentárních záznamů ani jednotná metodika hodnocení míry znečištění sedimentů. Regionální kontaminace a identifikace zdrojů lokálního znečištění rizikovými prvky (Pb, Zn, Cu, …) a magnetickými částicemi v průběhu...
|
|
|
Stopové prvky a izotopy Pb ve vybraných vzorcích kostí
Bartoš, Jan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je formou rešerše stručně shrnout dosavadní teoretické poznatky o stopových prvcích a jejich vstupech do kalcifikovaných tělních tkání. Jsou zde popsány mechanismy jejich vstupů i ukládání do lidského organismu i principy, díky nimž je v těle udržována jejich optimální hladina. V práci jsou také popsány vlastnosti kostí a zubů i jednoduše vysvětleny pojmy jako esenciální či toxické stopové prvky. Dále se práce zabývá hlavně stopovými prvky, jež mají největší potenciál pro využití v archeologických, konkrétněji v paleodietárních výzkumech. Těmito prvky jsou hlavně Sr, Ba a Zn. Olovo a jeho izotopy jsou popsány spíše v souvislosti s působením Pb na Římany v minulých dobách a s určováním zdrojů kontaminace tímto prvkem. Ve stejné kapitole jsou též popsány principy posmrtných alteračních procesů, kterým jsou kosti po pohřbení vystaveny a kterým se musí čelit při analýzách a interpretacích dat, jež se týkají obsahů stopových prvků v původních kostech.
|
host ::
RSS.